Analýza rizik ekologické zátěže

Kvalitativní analýza je analýza, která používá kvalitativní odhad rizika určité události, je to nečíselný popis, kde je identifikován a popsán zdroj rizik, relativní ocenění závažnosti zdrojů rizik, identifikace, sestavení a popisu scénářů případných havárií.

Semikvantitativní analýza jsou kvalitativní škály doplněny hodnotami. Cílem je vytvořit škály, které jsou podrobnější, než může obvykle poskytnout kvalitativní analýza. Cílem není navrhnout realistické hodnoty pro popis rizik, jak se o to pokouší kvantitativní analýza. Protože však číselná hodnota přiřazená každé vlastnosti nemusí vyjadřovat přesný poměr ke skutečné velikosti následků nebo pravděpodobnosti, tyto hodnoty by se měly vyskytovat pouze ve vzorcích, které respektují omezení zavedených stupnic.

Užití semikvantitativní analýzy je třeba věnovat zvláštní pozornost, protože vybraná čísla nemusejí správně popisovat skutečnost, což může vést k nesrovnalostem nebo k neobvyklým či nesprávným výsledkům. Semikvantitativní analýza nemusí správně rozlišovat rozdíly mezi riziky, zejména když následky nebo pravděpodobnosti událostí jsou mimořádné.

Kvantitativní analýza je analýza, která používá systematický postup číselného vyjádření očekávané četnosti a následků potenciálních havárií spojených se zařízením nebo provozem, založený na inženýrském odhadu, vyhodnocení a matematických metodách. Obvykle se skládá z:

• identifikace a popisu možných nebezpečných událostí (scénářů havárií) a jejich možných konečných stavů pro identifikované zdroje rizik,
• odhadu pravděpodobnosti výskytu každého možného konečného stavu každé nebezpečné události,
• výpočtu následků každého možného konečného stavu případné každé nebezpečné události a kombinace pravděpodobností a následků, tzv. míry rizika,
• míra rizika se vyjadřuje obvykle jako individuální a společenské riziko

Čerpací zkouška je hydrodynamická zkouška, při které se podzemní voda odebírá čerpáním

Depresní kužel oblast, ve které se projevuje snížení hladiny vlivem odběru podzemní vody vznikající při čerpání podzemní vody z hydrogeologického objektu

Disperzivita schopnost pórového prostředí vyvolávat při pohybu tekutin kinematickou disperzi

Dosah deprese dosah ovlivnění přirozené ustálené hladiny vyvolané čerpáním z hydrogeologického objektu

Drenážní báze místo, k němuž dotékají podzemní vody z určitého zvodněného systému, kde mohou podzemní vody vystupovat na povrch nebo vtékat do povrchových toků

Efektivní pórovitost podíl pórového prostoru z celkového objemu horniny, ve kterém skutečně dochází k proudění tekutin

Extrapolace interpretace výsledků při popisu plošného a prostorového rozložení kontaminace, při které jsou údaje z měřených bodů použity i k odhadu rozsahu kontaminace mimo prostor ohraničený těmito body

Hloubka hladiny podzemní vody svislá vzdálenost hladiny podzemní vody od terénu

Horninové prostředí souhrn zemin (nejen půdy a zvětraliny, ale i antropogenní navážky), hornin, podzemní vody a půdního vzduchu v podloží zájmového území

Hydrogeologický izolátor vrstva nebo poloha v horninovém prostředí, přes kterou neprotéká za daných piezometrických podmínek podzemní voda do sousedního kolektoru

Hydrogeologický objekt zpravidla vrt nebo studna, která zasahuje do kolektoru podzemní vody a dá se využít ke sledování hladiny podzemní vody nebo k jejímu čerpání

Hydrogeologický poloizolátor hydrogeologický izolátor uložený v horninovém prostředí v takové pozici, že skrze něj protéká za daných piezometrických podmínek nezanedbatelně velký průtok podzemní vody do přiléhajícího kolektoru

Hydroizohypsa spojnice bodů se stejnou úrovní nadmořské výšky volné hladiny podzemní vody měřené ve stejném čase

Infiltrační oblast území v hydrogeologické struktuře, kde nastává pronikání povrchové vody ze zemského povrchu do horninového prostředí

Interpolace interpretace výsledků při popisu plošného a prostorového rozložení kontami¬nace, při které jsou prokládány hodnoty mezi dvěma a více měřenými body

Jímací území oblast, ve které je odčerpávána podzemní voda z hydrogeologických objektů

Kapilární třáseň prostor v horninovém prostředí bezprostředně nad saturovanou zónou, ve kterém je tzv. kapilární voda (tj. voda udržovaná kapilárními silami), jejíž tlak je nižší než atmosférický

Kolektor podzemní vody prostor v horninovém prostředí, ve kterém může docházet k akumulaci podzemní vody a vzniku zvodně

Koncepční model základní geologický a hydrogeologický pohled na znečištění v lokalitě, který uvažuje zejména vztahy kontaminantů a horninového prostředí v návaznosti na schopnost pohybu tohoto znečištění a na celkové využití území

Kontaminační mrak prostor v horninovém prostředí, kde jsou detekovatelné zvýšené výskyty cizorodých (nežádoucích) látek nad úroveň místního pozadí

Kontaminované území území, ve kterém jsou předpokládané, nebo již detekované zvýšené výskyty cizorodých (nežádoucích) látek

Mobilita znečištění schopnost cizorodé (nežádoucí) látky šířit se v některé ze složek horninového prostředí

Nálevová zkouška druh hydrodynamické zkoušky, při které se hydrogeologický objekt plní vodou za atmosférického tlaku

Napjatá zvodeň podzemní voda, jejíž hladina (svrchní omezení) je pod tlakem vyšším než tlak atmosférický